MŠ Vysočánek

S dalším dobrovolným úkolem z center jste se vypořádali na jedničku. Můžete se podívat, jak se to vašim kamarádům povedlo.

Ahoj, všichni malí i velcí.

Tvoříme po radost

Hlásíme se z “domácí školičky”.

O co dneska půjde?

Včera jsme si povídali o spánku, odpočinku a zdravém stravování.

Takže dobré ráno po jistě krásné a sny plné noci.

Ráno vstávám z postele,

protáhnu se vesele.

V poledne se usmívám,

k obědu si něco dám.

Odpoledne posvačím,

do večeře skotačím.

• Povídejte si s dětmi o vstávání.
• O tom, co se dětem v noci zdálo.
• Jak se jim spalo.
• Na co při usínání myslely, s jakými myšlenkami se budily.
• Na co se dané ráno těší.
• Jakou náladu jim přináší dané počasí.
• Co mají daný den v plánu dělat.

Po dobrém spánku protáhněte tělo a společně si nachystejte vydatnou snídaní – základ celého dne.

Vtipně připravené snídaně, které můžete chystat společně s dětmi.

A o čem se Vám dnešní noc zdálo?

Možná jste se ve snu dostali do pohádky. Možná jste si pohádku před spaním také četli. V pohádkách vystupuje spousta pohádkových bytostí, které mají své někdy ojedinělé vlastnosti.

Poznej pohádkovou bytost  a  zařaď ji  do známé pohádky

O Šípkové Růžence      O Budulínkovi      O  Perníkové chaloupce

• Hodně postaviček  v daných pohádkách nevystupuje.
• Pojmenuj je.
• Vytleskej počty slabik daných slov.
• Pokus se určit 1.písmeno daného slova.
• Pokus se vytvořit k danému slovo, které se sním bude rýmovat.
• V kterých pohádkách se s nimi můžeš setkat?
• Převyprávějte si nějakou z daných nebo jiných pohádek.

HRA s gesty – Hádej, kdo jsem

Jeden ze členů hry si myslí jednu z daných pohádkových postav. Snaží se pouze předvádět, co daná postava, dělá, kde žije, jak se chová…..Nesmí však mluvit ani vydávat žádné zvuky. Ostatní hádají. Kdo uhodne, předvádí svoji pohádkovou postavu.

Znáš údaje z kvízu?

Pokud ne, najděte si pohádky ve svých pohádkových knihách doma.

Popovídejte si o tom, jak to s Budulínkem dopadlo, když babičku neposlechl.

HÁDANKY

• Heč, heč, heč, já mám nový ——-.
• Jéjé, jásá Helena, v hájku vidím ———.
• Pospíchá k nám na louku Bob a Bobek z ———–.
• Až já draka naleznu, seberu mu ———-.

Žít v pohádkovém světě je krásné. Třeba se Vám podaří v pohádkovém snění dnes v noci pokračovat.

Tak honem umýt a snít.

Já se myju pětkrát denně,

večer skočím do vany,

zaplavu si jako štěně,

čekají mě hajany.

Umyju si krk i záda,

aby tělo vonělo.

Moje mamka mě má ráda,

dá mi pusu na čelo.

Hezké slunné dny všem

s pozdravem paní učitelky

Ahoj, všichni malí i velcí.

Tvoříme po radost

Hlásíme se z “domácí školičky”.

O co dneska půjde?

Ke zdraví neodmyslitelně patří i dostatek spánku a odpočinku. Odpočívat můžeme i aktivně, kdy nám fyzická aktivita vyrovná aktivitu duševní. Dočerpáme tak sílu a chuť do dalších aktivit.

Do školky já chodím rád, mohu si tu s dětmi hrát.

U stolku se nasvačíme, potom venku skotačíme.

Najíme se a jdeme spát, každý je tu kamarád.

Ve školce je také systematická činnost prostřídaná aktivním odpočinkem.

Hrou ve třídě nebo pobytem venku využitým k jízdě na koloběžkách, kolech nebo odrážedlech. Také k houpání a prolézání, ke společným honičkám a budování z písku, k tematickým hrám ve skupinkách, ke hře s nádobím v domečcích a sportování v doprovodu sportovního náčiní. Tabule na zahradě využíváme ke kreslení křídami, zvonkohru k vnímání zvuků a jejich odlišností a mnoho dalšího.

Už se těšíme, až se do toho všeho zase společně pustíme a budeme zase zažívat rozmanitost naší zahrady.

• Přečtěte si společně písničku.
• Doplňte rýmy na konci veršů.
• Vzpomeňte na jména svých kamarádů ze školky.
• Říkejte, co na školní zahradě rády děláte.
• Povězte mamince, co kde na zahradě je.
• Říkejte, co na zahradě roste.
• Kde jezdíte na odrážedle?
• kde máme všechno náčiní uloženo?

Na zahradě můžeme najít spoustu kamínků, z kterých by se dal vytvořit krásný obrázek. Podívej.

Budeme potřebovat

oblé kamínky, větvičky, temperové barvy, tenké štětečky, lepidlo, pevnou podložku, popřípadě rámeček (starší z obrazu, nebo slepíme tyčky), podložku na oschnutí kamínků

Postup

Kamínky natřeme barvou podle vlastní volby, můžeme jej i libovolně nazdobit. Nemusíme natírat ze spodní strany. Kamínky necháme zaschnout. Poté rozmístíme na podložku, doplníme zobáčky a další větvičky do obrázku. Obrázek připojíme k rámečku a necháme zaschnout.

Jak málo stačí ke krásnému jednoduchému obrázku – jarnímu dárku.

Na zahradě vídáme i hnízda ptáčků v korunách stromů, někdy jsou i hnízda spadená na zemi. Vždy je vraťte do vyšších pater stromů, ptáci se do nich snad vrátí.

Pojďme si jedno takové hnízdo vytvořit z provazů

Loni jsme daná hnízda tvořili a

potřebovali jsme

provaz motouz přírodní (v zahradnických  potřebách), nůžky, lepidlo tekuté Herkules, nafukovací balonek, podložka pří lepení, štětec

Postup

Po nafouknutí balonku jsme nastříhanými delšími kusy provazu omotávali balonek a štětcem na provaz nanášeli lepidlo.  Nechali jsme balonek do druhého dne oschnout na teplejším místě. Druhý den jsme balonek praskli a v hnízdě jsme prostříhali otvor. Do hnízda se dá vložit látka, výstelka nebo nic. Neměla by tam ale chybět ptáčata, kterých se teď rodí mnoho. Ta se dají jenom namalovat, vytvořit ze samoschnoucí keramické hmoty, z modelíny, kamínků…..

Tak ať se jim tam dobře daří!

Pojďme si dát zdravý oběd a šupky do hajan.

Kuřecí placičky se sýrem

Potřebujeme

4 kuřecí steaky (=stehenní řízky, jde to i s prsíček, ale stehno je šťavnatější), 2 velká vejce, lístky bazalky, půl citronu, sůl, oblíbené koření, 100 g oblíbeného tvrdého sýra (třeba cheddar), lžička bramborového škrobu + cokoliv co máte rádi – třeba jarní cibulka, česnek, pórek, žampiony, niva, slanina… (lze obměňovat různými surovinami)

Postup

Kuřecí stehenní řízky nakrájíme na malé kostičky, lehce osolíme, pokapeme citronem a v misce smícháme s vajíčky, natrhanými lístky bazalky, nakrájeným sýrem na kostičky, oblíbené koření a taky lžičku bramborového škrobu. Všechno smícháme a na pečící papír na plechu lžící tvoříme placičky (toto vyjde tak na 11 kusů, na 2 plechy). Pečeme na 175°, cca 20 minut, dozlatova, do propečena, ale nesušte to tam příliš dlouho. Podáváme s oblíbenou bramborovou přílohou či zeleninou nebo salátem. Můžete přidat i oblíbený dip.

Polévka z pečené mrkve a paprik

Potřebujeme

3 červené papriky, 600 g mrkve, 1 cibuli, olivový olej, sůl a čerstvě namletý pepř, balzamikový krém, zelené bylinky dle chuti (bazalka, petržel, koriandr, oregano), chilli, zeleninový vývar, krátce orestovaná cukrová kukuřice k podávání

Postup

1. Troubu rozpálíme na 220 stupňů. Papriky a cibuli rozkrojíme na půlky, mrkev nakrájíme na špalíky. Pokapeme olivovým olejem a pečeme cca 35 minut.
2. Z paprik sundáme slupku, odstraníme jádřinec a stopku. Spolu s mrkví a cibulí dáme papriky do hrnce a zalijeme vývarem tak, aby zelenina byla akorát ponořená. Osolíme, opepříme, přidáme bylinky a dle chuti chilli. Krátce provaříme.
3. Rozmixujeme na hladký krém a doředíme vývarem do ideální konzistence. Chuť doladíme balsamikovým krémem a čerstvou bazalkou. Jednotlivé porce doplníme o krátce orestovanou kukuřici.

A něco zdravého k zapití.

Domácí pomerančový džus

Domácí pomerančový džus

5 pomerančů,3 oloupat a 2 nechat i s kůrou – pokud není chemicky ošetřena,
1 oloupaný citron, 300 g mrkve, 5 litrů vody,1 – 2 lžíce kyseliny citronové,
Cca ½ kg cukru – dle chuti

Domácí pomerančový džus 2

V jednom litru uvaříme nakrájené ovoce i mrkev (asi hodinu). Poté rozmixujeme, přidáme cukr, zbytek vody, kys. citronovou a převaříme. Necháme vychladit a přecedíme do lahví. Uchováváme v chladu.

Ahoj, všichni malí i velcí.

Tvoříme po radost

Hlásíme se z “domácí školičky”.

O co dneska půjde?

Vracíme se k včerejšímu SVĚTOVÉMU DNI ZDRAVÍ

• Flétnisté si písničku snadno zahrají, hrajeme v C dur, počítáme do 4 v jednom taktu.
• Flétnista může doprovázet zpěváka (zpěváky).
• Bubeník může vzít hrnec a vařečky a může bubnovat do rytmu.
• Vzniká nám orchestr, který můžeme doplnit hráči na hrkátka, poklice, vlastní tělo…
• Klavírista písničku doprovodí, může přidat akordy zapsané nad osnovou.
• Herec může význam slov ztvárnit pohybem.

                          A máte doma DIVADLO.

Písnička o jídle, pití, pohybu a dobré náladě.

Všeho ale s mírou.

Kdo chce zdravý chlapík být,

nesmí kouřit ani pít.

Prášky taky tělu škodí

každý ví, že to tak chodí.

Kdo chce zdravý chlapík být,

musí zkrátka zdravě žít.

• Básničku s dětmi několikrát přečtěte.
• Poté čtěte 2 verše a nechte děti doříct poslední rým ve 2. verši.
• Básničku si vytleskejte do rytmu.
• Popovídejte si s dětmi o kouření, pití alkoholu a dopadech na zdraví lidí.
• Prášky – léky mají hlavní význam uzdravovat.
• Popovídejte o zkušenostech s léky na bolest a nemoc.

Pepíček se rozstonal,

celou noc jen proplakal.

Maminka mu pomáhala,

čajíček mu podávala.

Dostal taky lék, 

bacil se ho lek.

• Kdo se rozstonal?
• Proč asi chlapec plakal?
• Kdo chlapci pomáhal?
• Co mu podávala?
• Víš, proč se má při nemoci hodně pít?
• Co ho trápilo?
• Co je bacil?
• Co drží chlapec v ruce?
• K čemu teploměr používáme?
• Znáš i jiný druh teploměru?
• Můžeš brát léky jen tak sám?
• Kdo by Tě měl prohlédnout?
• Chce Ti lékař pomoct?
• Znáš název nějaké nemoci?
• Pamatuješ si na svoji poslední nemoc?
• Co Tě při ní trápilo?
• Pamatuješ si na poslední návštěvu u lékaře?
• Kdo lékaři v ordinaci pomáhá?
• Proč jsou tato povolání tak moc důležitá?

V nemoci bychom měli dost pít, jíst stravu bohatou na vitamíny, odpočívat a spát .

Jablíčka a hruštičky

mají rády dětičky.

Chutná jim i zelenina,

vitamínů je vždy plná.

• Pojmenuj ovoce a zeleninu z obrázku a rozděl.

           OVOCE                                               ZELENINA

• Znáš i jiné druhy ovoce a zeleniny?

Vitamíny jsou i v jiných potravinách (mase, rybách, pečivu…)

Jíst by se mělo všechno, tělo potřebuje všechny prvky potravin.

Podívejte se na potravinovou pyramidu.

• Obrázky potravin pojmenujte.
• Vysvětlete dětem, že nejširší část pyramidy obsahuje potraviny, které by měly být v našem stravování zastoupeny nejčastěji...čím výše, tím méně.
• Povídejte o svém denním jídelníčku.
• Vytvořte si jídelníček na následující dny.

Ke střídmému stravování patří pohybová aktivita.

Ze školičky ven

všichni vyběhnem.

Pohyb venku, ten je zdravý,

baví všechny kamarády.

Věnovali jsme se stravování, sportování, ale i stonání a nemocem. Zítra se zaměříme na spánek, odpočinek a recepty zdravého stravování.

Tak se mějte dobře.

Hezké slunné dny všem

s pozdravem paní učitelky

Ahoj, všichni malí i velcí.

Tvoříme po radost

Hlásíme se z “domácí školičky”.

O co dneska půjde?

Zdravíme Vás všechny po velikonočních svátcích, které jsme prožili poněkud netradičně. Koledníci  nám zdraví do žil “nepustili” z důvodu omezeného pohybu, doufám ale že alespoň v rámci rodin děvčata hodování zažila. Vždyť pro děvčátka je hodování po tak velkolepých přípravách velká událost. Maminky jsou snad od tatínků také vymrskané, plné elánu, radosti, zdraví, veselosti a úsměvů na tváři. 

Hodně zdraví do života!

Velikonoční výzdobu nechejte ještě nějaký čas zdobit Vaše domovy, abyste nechali v klidu dožít velikonoční atmosféru minulých dní.

V začátku měsíce dubna (a to 3. dubna),ale v roce 1876, se narodil světoznámý obuvník Tomáš Baťa –  „král obuvi“ – tvůrce světového obuvnického impéria.

Spolu s bratrem Antonínem ml. a sestrou Annou založil v roce 1894 ve Zlíně obuvnickou firmu Baťa a postupně z ní vytvořil rozsáhlý komplex výroby, obchodu, dopravy, služeb a financí.  Byl jedním z největších podnikatelů své doby.

A víte, že lidé nechodí bosi už přes 40 000 let?

• Chodíš rád bos? Proč? Kdy?
• Chodíš rád v obuvi? Proč? Kdy?
• Jaký druh bot máš rád?
• Podívej se doma na boty a hledej mezi nimi rozdíly.
• Kdy používáš sandálky?
• Kdy používáš sněhule?
• Dnes při aprílovém počasí by byl problém si na ven vybrat vhodné boty, viď?
• Pojmenuj a vytleskej počet slabik:

Oblékání

K čemu slouží sandálky?

K výletů do dálky.

Proč nosím kalhoty dlouhé až na paty?

To abych neběhal po světě nahatý.

A proč si oblékám košili na tělo?

Aby to mamince vedle mě slušelo.

K čemu je šála?

Aby mě hřála.

Proč nosím čepici? Abych žil zdravě –

aby mně nemrzly nápady v hlavě.

• Několikrát přečtěte.
• Děti zkusí doplnit rýmy (slova na konci veršů).
• Děti ukazují, na jakou část těla se dané oblečení obléká.

Jenom jedny boty z nabízených se musejí zavázat na tkaničky, ukaž je.

Trénuješ doma zavazování? Rodiče Ti v tom jistě pomůžou. Stačí, když by Ti vystřihli z kartonové krabice stopu boty.

Budeš potřebovat ( výroba boty)

karton z krabice, tužka, provázky, nůžky na proděravění děr na zavazování

Postup

Obkreslete obrys boty na kartonový papír. Proděravte “botu” dvěma řadami děr, dostatečně širokými. Poté společně provlékejte tkaničky – jenom provlékejte, zkoušejte i křížky, libovolné proplétání….Cílem je tvořit kličku a zkoušet mašličku.

Nevěste hlavu, nepůjde to hned. Ale mít botu na trénování kdykoli při ruce není od věci. Dá se i koupit taková malá knížkobota na trénink. Přikládám. Máme ji i ve školce.

Zdravá a správná obuv je jedna z hlavních prvků zdravého vývoje našeho těla. Pomáhá zajistit správné držení těla. Pro naše tělo je důležitá také zdravá strava, vhodné oblékání, pohyb v našem životě a zdraví duševní.

7.dubna se slaví SVĚTOVÝ DEN ZDRAVÍ

• Přečti si slova písničky o zdraví, sportu, jídle a o prospěchu na naše tělo.
• Popovídejte si s rodiči o tom, co je vhodné jíst a pít, o aktivitách ve všedním dni, o přiměřeném oblékání, o spánku a klidu na duši..

Zítra v tématu o ZDRAVÍ budeme pokračovat. Je toho mnoho, co je třeba zmínit.

Tak buďte zdraví a spokojení!

Hezké a slunné dny všem

s pozdravem paní učitelky

Milí rodičové a milé děti, děkujeme za fotografie, jak jste se chystali na Velikonoce.

Ahoj, všichni malí i velcí.

Tvoříme po radost

Hlásíme se z “domácí školičky”.

O co dneska půjde?

Dnes je Velký pátek – státní svátek – den velkého půstu. Traduje se, že by se dnes nemělo hýbat se zemí. Takže s prací na zahradě počkejte do zítřka. Ale nejenom to.

 „Na Velký pátek nepohneš zemí, nezatopíš, neupečeš, nevypereš a nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar.“ – porušení by dle pohanských zvyků přivolalo zlé síly.

Lidé na Velký pátek sledovali také stav počasí, protože dle pranostik

• „Déšť na Velký pátek rozmnožuje statek.“ Jinde naopak „Velký pátek vláha – úrodu zmáhá.“
• „Velký pátek deštivý, dělá rok příznivý,“ – někde ale žíznivý.
• „Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí,“ – jinde se naopak podle pranostiky neurodí.

mohli pravděpodobně očekávat přínos nebo úbytek úrody.

Vezmu si konvičku, vodu do ní dám.

Zaliju kytičku, ať se k světu má.

Lidé vstávali na Velký pátek ještě před východem slunce a po modlitbě vyráželi k potoku: magickou moc má prý v tento den i voda. Někdy se jí říkalo také „jordánka“ (podle řeky, ve které byl Kristus pokřtěn) nebo „šťastnice“ a přinášela krásu a svěžest. Dokonce prý léčila, někteří hospodáři v ní proto omývali také dobytek či koně.

Jiří Žáček se svojí básní o vodě

O vodě si zazpívejte. Písnička je v C dur, na flétnu si ji můžete zahrát také. Hmaty daných tónů přikládám.

Dnes neuslyšíte na věži bít zvony, odletěly do Říma.

Třeba je doma máte. Udělejte trochu rachotu, jak to tradice říká!

To bylo trocha připomenutí velkopátečních zvyklostí a tradic křesťanských i pohanských. Třeba si v této škále najdete něco, co byste chtěli vyzkoušet a třeba i tradovat.

Udržování tradic má smysl. Posiluje pocity sounáležitosti a vazeb mezi lidmi.

Přejeme Vám ve zdraví prožité Velikonoce.

Hezké a slunné dny všem

s pozdravem paní učitelky

Ahoj, všichni malí i velcí.

Tvoříme po radost

Hlásíme se z “domácí školičky”.

O co dneska půjde?

Dnes je Zelený čtvrtek – pouštíme se do pečení jidášů. Recept máte napsaný níže 

(z minulého) týdnu.

Zároveň dnes Zelený čtvrtek vychází na APRÍLA.  Zavtipkovali jste doma ? My jsme se už doma napálili a docela přesvědčivě. 

Vtipkování v tyto jarní dny pochází z konce 17.století. Znamená to vyjádření radosti z příchodu jara.

V dubnu mluvíme i o aprílovém počasí – chvílí prší, chvíli sněží, chvíli svítí sluníčko – počasí si z nás dělá taky legraci.

• Zkuste vymyslet nějaký nesmysl, legraci, kterou byste někoho doma napálili.

Najdeš nesmysl?

Péťa byl u zubního lékaře, protože ho bolelo ucho.

Maminka šla ke kadeřnici, protože chtěla koupit novou pračku.

Cestou zpátky se stavila v cukrárně, aby si koupila noviny.

Podívej se na aprílovou básničku Jiřího Žáčka

APRÍLOVÁ ŠKOLA

Co se učí v aprílové škole?

Lhaní, zlobení a ještě kdesi, cosi:

Říkat v cizích řečech helevole,

dělat na rodiče dlouhé nosy.

Že je cukr slaný a tma že je bílá,

nejtepleji že je na Vánoce…

Tak to ale chodí jenom na apríla,

jenom na apríla – 

jenom jednou v roce.

Tohle je jedna z vtipných básní básníka Jiřího Žáčka, která má název jako je název celé jeho knihy plné podobných básní – APRÍLOVÁ ŠKOLA

Jedna báseň k tomu

Tak to pozor, knížka se, myšky, nejí. Knížka je vzácná věc. Nesmí se do ní psát, kreslit, nesmí se trhat, mačkat, poškozovat. Knížka je bohatství, kterého si važte. Zítra 2.dubna je shodou okolností MEZINÁRODNÍ DEN DĚTSKÉ KNIHY – kterým knihám vzdáváme holt.

A nechcete si knihu vyrobit? Takové malé leporelo (rozkládací knížka s několik stranami)

Budeme potřebovat

Pravidelné čtverce nebo obdélníky z kartonu (tvar stránky), barevné papíry (na polepení kartonových základů), pruh látky nebo lepící páska (na slepení jednotlivých stránek), lepidlo, nůžky, tužka, pravítko, obrázky na nalepení nebo pastelky(barvy) na vlastní malování.

Postup

Naměříme si a nastříháme si zvolený počet pevných stránek. Jednotlivé díly slepíme proužky pevné látky nebo páskou. Stránky nedáváme úplně k sobě, nechme mezi nimi pár milimetrů, aby se daly stránky ohýbat. Stránky polepíme barevným papírem, abychom pokryli kartonový základ. Leporelo je tímto hotové. Teď je prostor pro Vaši fantazii, jakému tématu knihu věnovat (zvířátka, květiny, příběh, výroba kola….).

Tak ať se daří.

• Jaký druh knihy máš rád?
• Co tě v knihách zajímá?
• Prohlížíš si knihy rád?
• Čtete si doma?
• Umíš se ke knize správně chovat?
• Mají tvé knížky ve tvém pokoji své místo?
• Zakládáš si už svoji vlastní knihovničku?
• Přemýšlíš, o čem bude tvá nová kniha?

Malí i velcí, 1.aprílový den není věnován jenom legraci , ale je také vyhlášen jako DEN PTACTVA.

O ptácích jsme psali už včera. Byli jste si je venku poslechnout?

Zkuste si ptáčky nakreslit (postup je očíslován)

Můžeš vymýšlet druhy ptáčků podle vlastní fantazie, podívej.

I my bychom rády viděly  vaši tvůrčí aktivitu. Kdyby se vám chtělo, pošlete nám fotky vašich činností. Děkujeme moc.

Hezké slunné dny všem

s pozdravem paní učitelky

Ahoj, všichni malí i velcí.

Tvoříme po radost

Hlásíme se z “domácí školičky”.

O co dneska půjde?

Dneska, milí přátelé, s úsměvem. Je Škaredá středa (sazometná), tak se neškareďte nebo Vám to zůstane.

Nevím, jak jste na tom s komíny, ale dnes by se měly vymetat saze z komínů.

Je nádherný den, teplý a slunečný, tak jej prožijte

s úsměvem na tváři.

Slyšíte všude zpívat ptáčky? To už se nám vrátili z teplých krajů.

O čem se zpěvným ptáčkům zdává

Jan Skácel

Zpívají ptáci celý den

a mají hlásky jako len.

 Zpívají dnes, tak jako včera,

po celý den až do večera.

Až dozpívají, půjdou spát,

sny krásné se jim budou zdát.

O loukách, o voňavém kvítí

a o měsíčku, který svítí

celou noc ptáčkům do hnízda,

když ticho na prst zahvízdá.

• Všímej si slov, které se rýmují (den – len, včera – večera, spát – zdát….)
• Zkus vymyslet 2 verše, které se rýmují – o ptáčkovi (verš je každý jeden řádek básně)

Já jsem malý drozd,

barevný mám nos.

• Zamysli se a řekni alespoň 5 názvů ptáčků.
• Najdi si jejich podobu v knize nebo na počítači.
• Víš, který z nich odlétal za teplem, a který zůstával na zimu u nás?
• Vídáš nějaké ptáčky v okolí svého domu?
• Jak se ptáčci pohybují?
• Co jim v tom pomáhá?
• Podívej se na ptáčka a pojmenuj části jeho těla.

hlava. krk. dvě křídla. trup. ocas. dvě nohy. Tělo ptáků je pokryto peřím.

Podívej se do tabulky – přílety a odlety a ptáků

( římské číslice určují měsíc příletu a odletu) – Který z nich se u nás po zimě už objevil?

• Vyhledej, který z ptáčků už je teď u nás ( je březen a přichází duben) a na koho ještě čekáme.

Co nám příběh vypráví? (návrat vlaštovky Žofky)- začátek dubna

    Už je to dlouho, co se vlaštovka Žofka loučila před tím,

    než  odletěla za teplem do  Afriky (ukažte si na mapě světadíly a cestu

vlaštovky z  Evropy do Afriky).

    Jako první z tažných ptáků se v únoru vrátili SKŘIVANI.

“My vysoko létáme, zpěvem jaro voláme.”

     Brzy potom, v březnu, se ozvalo volání KONIPÁSKA.

“Já jsem ptáček konipásek, toto je můj něžný hlásek.”

    Také ŠPAČEK, ČÍŽEK, DROZD se už v březnu ozvali.

“Už se domů vracíme, na jaro se těšíme.”

     Nyní, v měsíci dubnu, se vrátily VLAŠTOVKY a ke konci měsíce

    se začalo z lesa  ozývat i volání KUKAČEK. Vlaštovka Žofka

    nejdříve zamířila k hnízdu a pak  zvířátkům na dvoře vyprávěla.

“To byl ale dlouhý let. Vracíme se rády zpět.

Dlouhá byla naše cesta přes moře, přes hory, města.

Letěly jsme přes Afriku, byly jsme až u rovníku.

Překážku jsme v cestě měly, poušť Saharu přeletěly.

V Africe to hezké bylo, mnohé se nám zalíbilo.

Poznaly jsme rády svět, domov však nás volal zpět.

Rády jsme se navrátily. A jak vy jste tady žili?”

     Pejsek Alík za všechny obyvatele dvorku odpověděl”

“Lidé nám jídlo dávali, vzorně o nás pečovali.

Teplá bouda, chlév i stáj, proč by si kdo stěžoval?”

     Na keř přiletěl krásný DUDEK chocholatý, který dostal nápad:

“My si s vámi zazpíváme, písní jaro přivítáme.”

     Ptáci se domluvili, že ještě počkají na návrat nejlepšího

     ze všech pěvců –  SLAVÍKA.  A teprve pak mohl zaznít

     nejkrásnější ptačí koncert.

“Svoje hlásky naladíme, písničkou vás potěšíme.

My s radostí zpíváme, písní jaro vítáme.”

Zazpívejte si písníčku s ptáčky

• Vyjádřete si písničku pohybem.
• Využijte vařeček, poklic, hrkátek…a písničku si doprovoďte do rytmu.

• Vyhledej v přehledu ptáčků ptáčky z příběhu a urči, který už je u nás.

• Běžte si ptáčky poslechnout do přírody a zjišťujte, jak je jejich zpěv rozdílný.

Hezké a slunné dny všem a na Zelený čtvrtek ahoj.

s pozdravem paní učitelky

Ahoj, všichni malí i velcí.

Tvoříme po radost

Hlásíme se z “domácí školičky”.

O co dneska půjde?

Tak jste dnes všichni ve žlutém? Je Žluté úterý. A co žlutá znamená?

Žlutá je barva medu, obilí, vosku a zlata, zlata, světla, slunce – bohatství a blahobytu.
 Žlutá je jásavá barva i barva zralosti. V křesťanském umění symbolizuje věčnost, ctnost, rozum, úctu, vznešenost, žárlivost, Boží světlo. V přírodě žlutou barvu obsahuje kmín, oves, zázvor, slupky žluté cibule.

U té cibule se zastavme – velikonoční vajíčka barvená právě v cibulových slupkách působí skromně, jednoduše a čistě. Taky je to návod na levné barvení. Pro dokonalý výsledek stačí znát jen několik málo dobrých triků. Podívejte, třeba pro Vás tento návod bude inspirací.

JAK NA TO? (barvení vajec v cibulových slupkách)

suroviny

vajíčka, cibulové slupky (2 pytlíky), špetku soli, silonové punčochy, nit, dekorativní lístky, hrnec

postup

• Nejdříve omyjeme vajíčka, která chceme dekorovat, ve vodě s jarem. Obvykle se používají syrová.
• Slupku od cibule nasypeme do hrnce a zalijeme vodou. Použijeme jí tolik, aby byla vajíčka beze zbytku potopená, ale ne více. 
• Vodu trochu osolíme – zabráníme tak praskání vajec.
• Zapneme vařič na střední plamen.
• Vodu necháme vařit asi deset minut – barvivo se krásně uvolní. (Slupek je potřeba opravdu hodně. Klidně si je můžeme sušit už měsíc, dva dopředu. Nebo si pro ně dojděte do supermarketu. Na spodku bedničky s cibulí jich bývá dost a dost. Kupte si pár cibulí a k tomu přidejte co nejvíc cibulových slupek.)

Když se vydáte na vycházku do přírody, pamatujte na to, že vajíčka se dají ozdobit ornamenty z lístků kytiček a trav. Čtěte dál, dozvíte se, jak na zdobení.

Vytváření obtisků

Vejce vsuneme do silonové punčochy a z obou stran ho odekorujeme lístky nejrůznějších rostlin. Punčochu co nejvíce utáhneme (ale dáváme pozor, aby se nám připravené lístky nepohnuly) a zajistíme nití.

Vaření

Vajíčka vkládáme opatrně do vroucí vody. Dbáme, aby se nám vzájemně nedotýkala. Vaříme je asi 10 – 12 minut. Během vaření je jednou nebo dvakrát otočíme – zabráníme tak vzniku nepěkných skvrn.

Konečná úprava

Když vajíčka vyndáme z vody, je vyprostíme z jejich silonového vězení. Dáváme pozor, protože mokrá barva se snadno setře. Vajíčka jen lehce „oťupkáme“ do vhodného ručníku a necháme úplně zaschnout. Aby se nám pěkně leskla, potřeme je na závěr slaninou nebo máslem a opět necháme zaschnout.

Ale tahle vajíčka se obzvlášť povedla. Jsou krásně sytá, zkrátka vydařená.

Teď k tomu Žlutému úterý. Co o něm víme?

Žluté úterý často najdeme také pod názvem Šedivé úterý (není známo proč). V tento den hospodyně uklízely a vymetaly pavučiny.

Tak to byla připomínka zvyklostí a teď ještě přikládám další recept k Velikonočnímu pondělí. A protože koledníci vykoledují spoustu vajec, recept je zaměřen na salát právě z nich.

RECEPT (vajíčkový salát)

suroviny

6 natvrdo uvařených vajec, 1/4 hrnku majonézy, 2 lžičky čerstvé citronové šťávy, 1 lžíce,  mleté cibule, 1/4 lžičky soli, 1/4 lžičky pepře, 1/2 hrnku jemně nasekaného celeru

postup

1. Vajíčka oloupejte a nakrájejte na kostky.
2. Smíchejte majonézu, citronovou šťávu, mletou cibuli, sůl, pepř a celer.
3. Vytvoříte si jakýsi dip, který potom pomalu smícháte s nakrájeným vejcem. 

Tak dobrou chuť!

Po dobrém obědě honem ven. Třeba potkáte nějaké z těchto zvířátek.

DOPLŇ podle obrázku (procvičení výslovnosti hlásky Č)

• U políčka v jeteli

            čeká čmelák na _______.   

• V dědečkově kloboučku

            je pět čilých _________.

• Čumáček od mlíčka

             má černá _________.

O pavoučku jedna hra na ven

Pavouk ( dospělý)  říká:

“Pavouček souká pavučinku,

schovej se, bude tu za chvilinku.”

• Děti (mušky) se potichu někam schovají. Pavouk mušky hledá.

Trocha proběhnutí

             Včeličko, včeličko,

  proleť se maličko.

  Nelétej do daleka,

nevíš, co tě tam čeká.

• Na říkanku děti běhají, na konci říkanky usedají na květinku (kamínek na zahradě…).
• Můžeme postupně květinky (kamínky) ubírat, až zůstane 1 nebo 2. 
• Jako Škatule, hejbejte se.

Milí, malí i velcí.

Sejdeme se zítra na Škaredou středu. Tak se moc neškareďte nebo Vám to prý zůstane.

Hezké slunné dny všem

S pozdravem paní učitelky